Written by m4r3k and tagged by články, openSUSE.
Jak už to tak bývá, tak po nějaké době je zde nová verze linuxové distribuce openSUSE, jejíž vývoj sponzoruje americká společnost Novell. Tentokrát se jedná o verzi 11.0; jak jste si jistě všimli, tak došlo ke změně hlavního čísla verze, což odpovídá i množství novinek v distribuci.
Proces instalace
Změny vás čekají již od samého začátku, tj. od instalace. Nový YaST (konfigurační nástroj v openSUSE/SLED/SLES) má nový grafický frontend využívající knihovnu Qt4, která je, jak známo, snadno skinovatelná prostřednictvím CSS stylů. Vývojáři si proto dali záležet a do nové verze připravili graficky vyvedeného instalačního průvodce. Průvodce doznal také další změny v celkovém chování a byla přeuspořádána nabídka výchozího desktopového prostředí. Bylo tak učiněno z jednoduchého důvodu. openSUSE 11.0 nově nabízí KDE3, KDE4 i GNOME.
Aby se všechny tyto úžasné balíčky na to jednovrstvé DVD vlezly, musel být změněn kompresní algoritmus RPM balíčků z BZIP2 na LZMA. To má dvě výhody: již zmiňovaný lepší kompresní poměr, ale také menší náročnost při rozbalování, a tak by nyní měla instalace balíčků probíhat rychleji. Aby zrychlení instalačního procesu nebylo málo, tak se vývojáři rozhodli připravit na DVD obrazy s nejčastěji používanými aplikacemi, které se nyní neinstalují pomocí balíčků, ale právě prostřednictvím rozbalení těchto obrazů.
Další novinkou je zrychlení balíčkovacího systému obecně. Každý uživatel si jistě pamatuje, jak byla instalace balíčků pomocí nástrojů zypper nebo YaST pomalá. V nové verzi je však knihovna ZYpp značně optimalizovaná, a tak je zypper rychlejší než například konkurenční správce balíčků Yum z Fedory [1,2]. Kromě rychlosti má zypper spoustu dalších užitečných funkcí, například možnost uzamknout balíček v aktuálním stavu (nenainstalován, nainstalovaná konkrétní verze) pomocí příkazu addlock.
Lepší podpora hardwaru
Jak je již zvykem, tak s novou verzí openSUSE se rozšířilo množství podporovaného hardwaru. Nové openSUSE běží na jádře 2.6.25.5, distribuce tak podporuje všechen hardware, který je podporován tímto jádrem, a nějaký navíc. V mém případě to znamená například plnou podporu pro integrovanou čtečku karet v notebooku (ENE Technology Inc CB-712/4 Cardbus Controller). Dále je přítomen ovladač pro wifi karty Atheros, který je označován jako ath5k a slouží pro karty s chipy AR5210, AR5211, AR5212, AR5213 a AR5214. Lidé s jinou Atheros kartou musí stále používat ovladač madwifi s proprietárním firmwarem, který je na stránkách madwifi.org.
Nové verze programů, knihoven a jádra
Nová verze openSUSE s sebou přináší i nové verze všemožných programů. Několik nejvýznamnějších zde uvedu:
- Kernel: 2.6.25.5
- KDE: 3.5.9
- KDE4: 4.0.4
- Amarok: 1.4.9.1
- GNOME: 2.22.0
- Gimp: 2.4.5
- Mozilla Firefox: 2.9.95
- Mozilla Thunderbird: 2.0.0.12
- Samba: 3.2.0
- libZYpp: 4.26.0
- zypper: 0.11.6
KDE 4
KDE 4 je v poslední době velice často zmiňováno jako budoucnost linuxového desktopového prostředí. Přináší mnoho nového, ale také z důvodu poněkud uspěchaného vydání i spoustu chyb. V moderní distribuci, kterou openSUSE 11.0 bezesporu je, toto prostředí nesmí chybět. openSUSE se rozhodlo vydat se cestou méně trnitou, a tak je KDE 4 jen dalším z několika prostředí, které si můžete při instalaci vybrat.
openSUSE 11.0 splash screen při špouštění KDE4
Plocha KDE4 v openSUSE 11.0
Nové KDE 4 je postaveno nad knihovnou Qt 4, která sama o sobě subjektivně přináší nemalé zrychlení. Dále KDE 4 přináší podporu pro tolik oblíbené “3D efekty”, které jsou součástí správce oken KWIN. Měl jsem možnost si tyto efekty vyzkoušet na akci LinuxEXPO a musím říct, že bylo opravdu na co koukat. Zda-li jsou tyto efekty vhodné při běžné práci, je však otázka k diskutování.
Změny v YaSTu
Změn v YaSTu přináší nová verze poměrně dost. První takovou změnou je zdánlivé zmizení modulu “Komunitní repozítáře”, který byl ve skutečnosti sloučen s modulem “Repozitáře softwaru”. Nyní, když chcete přidat některý z komunitních repozitářů, tak musíte spustit modul pro správu repozitářů (Repozítáře softwaru /sbin/yast2 repositories, kliknout na Přidat, vybrat “Komunitní repozitáře” a až v novém okně si můžete vybrat komunitní repozitáře, které chcete přihlásit. Modul nabízí několik repozitářů z projektu Build Service a také repozitáře s ATI a NVIDIA ovladači.
Několik změn prodělal také modul YaSTu pro ovládání síťového připojení, který nyní podporuje nastavování virtuálních síťových rozhraní VLAN a nastavení bridgovaného připojení. Dále také přejmenování libovolného síťového zařízení.
Každý uživatel YaSTu si jistě pamatuje, jak každý YaST modul obsahoval na levé straně krátkou nápovědu. Může se tak cítit překvapen při spuštění nového YaSTu, kde tato nápověda chybí. Nezmizela však úplně, schovala se jen pod tlačítko “Nápověda”. V YaSTu (zejména při použití ncurses výstupu nebo na displayích s nízkým rozlišením) je tak více prostoru pro samotné ovládací prvky a nápověda zbytečně nepřekáží.
Firefox 3
openSUSE obsahuje jako prohlížeč mimo jiné i Mozilla Firefox 3 Beta 5 (v den vydání by však měla v updates repozitáři být final verze), který přináší hned několik novinek (zajímalo by mě, proč není začleněna některá z RC verzí, když je dostupná). Celkově se mi zdá, že se tento prohlížeč zásadně zrychlil, dále také při zadávání adresy do adresního řádku probíhá prohledávání historie a záložek. Já osobně jsem si Firefox nastavil tak, aby neukládal historii, a tak mi při psaní adresy do adresního řádku automaticky nabízí jen obsah záložek. Toto je vlastnost, která mi ve dvojkové řadě tohoto prohlížeče velice chyběla.
Bohužel však Firefox 3 trpí jedním velkým neduhem (alespoň na mé konfiguraci), a tím je problém s Adobe Flash plug-inem. Občas mi prohlížeč zcela nesmyslně ukazuje, že Adobe Flash plug-in není nainstalován. Po restartu prohlížeče však plug-in již detekuje. Občas se mi také stane, že plug-in správně detekuje, pokusí se flash animaci zobrazit, avšak místo očekávané animace je na jejím místě jen bílý obdélníček.
Dalším problémem, který také nelze házet na hlavu samotnému prohlížeči, ale i tak zamrzí, je to, že spousta rozšíření není stále s touto verzí prohlížeče kompatibilní, a tak si uživatelé nemohou užít požadované funkčnosti.
Instalace multimédií
Stejně jako u openSUSE verze 10.3, tak i v případě nové verze musíte balíčky s podporou multimédií nainstalovat z repositáře Packman. Můžete tak učinit několika způsoby. Preferovaný způsob je instalace metodou One-click install. Nově však můžete nainstalovat metodou One-click install prostřednictvím příkazového řádku zavoláním příkazu OCICLI. Multimédia pro KDE pak nainstalujete například takto:
OCICLI http://opensuse-community.org/codecs-kde.ymp
případně pro GNOME takto:
OCICLI http://opensuse-community.org/codecs-gnome.ymp
Poté se vám automaticky spustí ncurses průvodce instalací One-click install profilu. Můžete také kliknout na zmíněné adresy v prohlížeči a provést instalaci pomocí grafického průvodce, jak jste zvyklí z předchozí verze openSUSE.
Dále je samozřejmě stále k dispozici metoda, při které si přidáte potřebné repozitáře ručně a balíčky prostřednictvím zypperu nebo YaSTu nainstalujete sami.
NVIDIA a ATI ovladače
openSUSE nabízí několik možností, jak zprovoznit 3D akceleraci grafické karty. Můžete použít ovladače xorg-x11-driver-video-nouveau (xorg-x11-driver-video-nouveau-3d) a xorg-x11-driver-video-radeonhd, které jsou součástí oficiálního OSS repozitáře, nebo opět prostřednictvím metody One-click install nainstalovat ovladače přímo od výrobců těchto karet. V případě, že se rozhodnete využít ovladače od výrobce, tak si musíte vybrat ze 4 ovladačů. První výběr provedete snadno podle toho, jestli je vaše karta vybavena čipem NVIDIA nebo ATI. Druhé výběrové kolo je poněkud složitější a záleží na tom, jak stará je vaše karta. Pro karty NVIDIA je k dispozici aktuální nebo “legacy” ovladač, který je určen pro starší karty (seznam karet). Ovladače se nainstalují přímo z repozitářů od výrobce karty. Instalaci můžete opět provést v grafickém prostředí nebo pomocí příkazového řádku, stejně jako je tomu u instalace multimédií.
Pro karty ATI jsou také k dispozici dva ovladače: starší ovladač (0.40.0) hlavně z důvodu výkonové regrese v ovladači novějším. Já osobně bych všem doporučil ovladač novější, který jsem na svém notebooku osobně vyzkoušel.
Dotaz na import šifrovacích klíčů k repozitáři Packman
Ncurses rozhraní programu OCICLI není zatím zcela dokonalé
Pro fanoušky virtualizace
Pokud používáte k virtualizaci technologii Xen, tak by vás mohl zaujmout modul “Instalace hypervisoru a nástrojů”, který je v YaSTu schován v kategorii “Virtualizace”. Při prvním spuštění tohoto modulu vám v případě chybějících balíčků nabídne jejich instalaci a dále vám umožní spuštění virtuálních strojů. To vše však až po restartu, který musíte provést k zavedení jádra s podporou technologie Xen.
Instalace potřebných balíčků
Dále také openSUSE nabízí VirtualBox ve verzi 1.5.6, což je změna oproti openSUSE 10.3, která poskytovala VirtualBox jen ve verzi 1.5.4.
Závěrem
Na závěr si troufám tvrdit, že nová verze openSUSE 11.0 přináší řešení největšího neduhu zavedeného v openSUSE 10.1, který bohužel přetrvával až do verze 10.3. Šlo o obrovskou pomalost balíčkovacího systému. Jak jsem již zmínil, openSUSE 11.0 nabízí vedle KDE 3 také KDE 4. Uživatelům začátečníkům bych však doporučil, aby zvolili GNOME nebo KDE 3. Během testování jsem několikrát narazil na problém se stabilitou KDE 4, proto bych ho novým uživatelům moc nedoporučoval.
KDE 4 má ještě svoje chybičky, které by se měly vyřešit.
Stejně tak se mi zdá mnohem vhodnější použít k instalaci DVD namísto Live-CD. Instalační DVD je nejen více otestované, ale obsahuje také proprietární software, jako je Adobe Flash plug-in. Stejně jako český překlad prostředí. Ten není na Live-CD zahrnut, navíc neexistuje Live-CD s KDE3.
